4 hispánské filmové perly pro dlouhé večery

od Markéta Pešková -
5 min

Americká kinematografie je skvělá a není se co divit, že jsou jí naše kina plná. Na mainstream je ale dobré aspoň čas od času zapomenout a začít prozkoumávat i další obzory. Dneska pro vás máme čtyři tipy na španělsky a portugalsky mluvené filmy. Jsou plné drog, násilí i humoru a romantiky a jejich tvůrci za ně dostali nejednoho Oscara. Ve výběru nechybí Iñárritu, Marston nebo Almodóvar a jde o jedny z našich nejoblíbenějších snímků vůbec. Proto věříme, že budou bavit i vás.

Vše o mé matce (Todo sobre mi madre) 

Španělsko, 1999

Pedro Almodóvar určitě patří do top pětky našich vůbec nejoblíbenějších režisérů. Je to borec i přesto, že točí tak zhruba na střídačku úplné blbosti a naprosté perly. Z jeho filmografie vybíráme Vše o mé matce, a to z několika důvodů. Jednak jde o film, za který obdržel Oscara. Snímek také odstartoval hvězdou kariéru Penélope Cruz, jíž spolu s Banderasem Almodóvar objevil.

Pro to, jaké filmy Pedro Almodóvar točí, je určitě důležitý jeden fakt: je totiž gay, a tak se v jeho snímcích velmi často objevují všemožné sexuální menšiny. A má také naprosto jedinečný pohled na ženy. Těm se vždycky stane nějaký obří životní fuck up (tady je to třeba smrt syna), protože ale my, holky, nejsme z papíru, nakonec to zvládneme a jsme pak ještě silnější. 

Pedro Almodóvar je zkrátka slepičí polévka na holčičí duši a Vše o mé matce je klenot, po jehož zhlédnutí budete chtít prozkoumat Almodóvarův svět úplně celý. Tak pozor na ty blbosti! Doporučit můžeme třeba Kůže, kterou nosím, Volver nebo Rozervaná objetí.

Město bohů (Cidade de Deus)

Brazílie, 2002

Rio de Janeiro máme spojené se sambou, divokým sexy karnevalem a neskutečnými plážemi, kde bychom z fleku strávili celý život. Jenže asi 20 kilometrů od tohoto ráje leží Cidade de Deus, Město bohů, nejstarší a nejnebezpečnější slum Rio de Janeira. 

Tady vyrůstají dva kluci, z nichž se jeden rozhodne pro dráhu fotografa a druhý si jako své živobytí vybere dealování drog. Město bohů je hodně drsná podívaná, autenticitu jí navíc dodává skutečnost, že byla natočená podle skutečných událostí.

Maria milostiplná (María Ilena eres de gracia)

Kolumbie, USA, Ekvádor, 2004

Netflix, stříbrná plátna i televizní obrazovky jsou plné filmů o narkoobchodu z pohledu narkobaronů nebo policajtů. Už míň se ale ukazuje na samotné oběti či pašeráky. O těhotné studentce, která začne převážet drogy, aby vydělala tolik potřebné peníze pro svoji rodinu, vypráví film Maria milostiplná

Snímek ukazuje prostředí kolumbijských drogových kartelů a soustředí se na tu nejzranitelnější část drogového obchodu, která do koloběhu spadne často úplnou náhodou. Hlavní postavu si zahrála Catalina Sandino Moreno. Byla to její vůbec první role, i tak za ni ale obdržela Zlatého medvěda na Berlínském filmovém festivalu.

Láska je kurva (Amores perros)

Mexiko, 2000

Když na Avokádech byla před nějakou dobou řeč o filmech, které vám zavaří hlavu, Láska je kurva mezi nimi chyběla. Proto vám ji dnes nabízíme v rámci hispánského speciálu.

Film vznikl v roce 2000, kdy frčelo povídkové zpracování s příběhy, které se do sebe proplétají. Tady jsou tři a všechny mají něco společného se psy. Octavio miluje ženu svého bratra a chce s ní uprchnout. Nemá sice peníze, ale zjistí, že jeho pes je mocný bojový šampion, a tak se rozhodne, že si na útěk vydělá právě psími zápasy. 

Daniel opouští manželku, aby mohl žít se svojí láskou, modelkou Valerií a jejím čtyřnohým parťákem Richim. El Chivo se po návratu z vězení rozhodne živit jako nájemný zabiják, a protože už lidem nevěří, rozhodne se sbírat a léčit toulavé psy. Pak se ale stane obří dopravní nehoda, která všechny tři příběhy v děsivých souvislostech propojí.

Láska je kurva je režisérským počinem výborného Alejandra Gonzáleze Iñárritu (mj. Zmrtvýchvstání, Babel nebo Biutiful) a snímek tak uchvátil americké akademiky, že získal nominaci na Oscara coby nejlepší zahraniční film roku.